Většina článků o produktivitě vám řekne, abyste vypnuli telefon nebo použili nějakou aplikaci. To je samozřejmě správná rada. Méně se už ale mluví o tom, proč to vlastně neuděláme. Odpověď často není v slabé vůli, ale v jednoduché pohodlnosti. Vypnutí všech upozornění je pro mnoho lidí nepřekonatelný krok, protože potřebují být dostupní. Zároveň je ale pro spisovatele nebo kohokoli, kdo pracuje s myšlenkami, neustálé přepínání kontextu smrtící. Řešení tedy musí být tak jednoduché, aby jej bylo možné použít hned, bez velkého rozhodování. Právě tady může pomoci nástroj, který dočasně odstraní rozptylující elementy z vašeho zorného pole, například www.vanishinfocz.com.
Nejde o to zakázat přístup k webu. To umí každý rozšíření do prohlížeče. Jde o vizuální čistotu. Když na stránce nevidíte tlačítka, lišty a upozornění od sociálních sítí, váš mozek přestane o jejich kontrolu usilovat. Je to podobné, jako když uklidíte fyzický psací stůl. Najednou máte před sebou jen prázdný list papíru a pero. Nic víc. Tento přístup je pro mě osobně mnohem udržitelnější než tvrdé blokování. Vím, že kdybych opravdu potřeboval, můžu se k odvedené pozornosti vrátit. Ale protože ji nevidím, většinou to neudělám.
Proč běžné blokátory často selhávají
Zkoušel jsem je všechny. Nastavíte si čas, během kterého má být určitý web nedostupný. Prvních pár dní to funguje skvěle. Pak přijde den, kdy máte trochu krizi. Potřebujete nápad, nebo prostě pauzu. A v tu chvíli začnete uvažovat jako zločinec. Vypnete rozšíření. Deaktivujete aplikaci. Nebo prostě otevřete prohlížeč, který jste nenaštelovali. Všechno to jsou vědomé činy.
Musíte se rozhodnout porušit své vlastní pravidlo. A to vás stojí psychickou energii. Časem zjistíte, že válčíte sami se sebou. To je vyčerpávající. Mnohem efektivnější je udělat z rozptýlení nudnou věc. Když otevřete svůj textový editor a nevidíte vedle něj záložku s časovou osou plnou novinek, nenapadne vás tam kliknout. Prostě tam není. Není co porušovat. Není to zákaz. Je to jen prázdné místo.
Tento princip využívají i někteří vývojáři softwaru. V režimu soustředění často zjednoduší celé rozhraní programu. Zůstanou jen nejnutnější funkce. Tohle si můžete zařídit i pro svůj webový prohlížeč. Potřebujete k tomu jen pár minut času a jasnou představu, co vás vlastně rozptyluje.
Identifikace osobních časových zlodějů
Ne každého rozptylují stejné věci. Někdo jede na neustálé kontrolování e-mailů. Jiný člověk propadá čtení diskusí pod články. Já osobně mám slabost pro zpravodajské weby. Otevřu jeden článek a za dvacet minut zjišťuji, jaké je počasí v Austrálii nebo co říká nový průzkum veřejného mínění. Je to zajímavé, ale úplně mi to zcizuje myšlenkový proud potřebný pro psaní.
Udělejte si malý experiment. Během příští hodiny práce si poznamenejte všechny okamžiky, kdy přepnete z práce na něco jiného online. Neposuzujte to. Jen sbírejte data. Zapište si, na jakou stránku jste šli. Velmi pravděpodobně zjistíte, že je to jen hrstka stejných adres, které vám berou pozornost znovu a znovu.
- Sociální sítě (konkrétní platforma jako Facebook, Twitter, Instagram).
- Zpravodajské portály nebo blogy.
- E-mailový klient otevřený v prohlížeči.
- Diskusní fóra nebo Reddit.
- Youtube s nekonečným doporučováním dalších videí.
Tento seznam je váš nepřítel číslo jedna. A na rozdíl od mnoha jiných problémů má jasné řešení. Nemusíte s ním bojovat silou vůle. Stačí mu změnit prostředí. Přestat mu dávat prostor na obrazovce.
Jak nastavit pracovní prostředí jednou provždy
Největší chyba je chtít dokonalost hned. Začněte s jedinou věcí. Vyberte tu jednu stránku, která vám bere nejvíc času. Pro mě to byly zprávy. Namísto abych je blokoval, použil jsem nástroj, který je schová. Když jsem otevřel prohlížeč, místo obvyklé sbírky novinek jsem viděl jen svůj textový editor a vyhledávač. Bylo to jednoduché. A fungovalo to proto, že jsem nemusel překonávat žádnou vnitřní rezistenci.
Klíč je v tom, že tento systém pracuje s vaší leností, ne proti ní. Je snazší pokračovat v psaní, než jít do nastavení a ručně odblokovat deset webů. Postupně můžete přidávat další rozptýlení do seznamu věcí, které chcete mít během práce skryté. Brzy zjistíte, že vaše pracovní relace jsou delší a hlubší. Návyk na neustálé přepínání slábne.
- Nastavte si hlavní stránku prohlížeče na prázdnou nebo na váš textový editor.
- Použijte rozšíření, které dočasně odstraní rozptylující prvky z oblíbených stránek.
- Vytvořte si samostatného uživatele v počítači pouze pro práci.
- Pokud píšete, zavřete všechny karty kromě těch, které přímo potřebujete k tématu.
Konečným cílem není stát se asketou bez přístupu k internetu. Cílem je získat zpět kontrolu nad svou pozorností. Chci být ten, kdo rozhoduje, kdy si dá přestávku a na co se podívá. Nechci, aby to za mě rozhodoval designér nějaké platformy, jehož úkolem je udržet mě na stránce co nejdéle. Když si tohle uvědomíte, všechny tyto praktiky přestanou být o omezování a stanou se nástrojem svobody. Psaní pak není boj s pokušením. Je to jen klidná činnost v místnosti, kde nic jiného není.